Odmala jsem se zajímal o přírodu a vše kolem ní. Vedli mě k tomu i moji rodiče a prarodiče. Neodrazoval mě v tom ani posměch některých mých vrstevníků, když, snažíce se vše v ní zkoumat dopodrobna, pitval jsem se ve vývržcích kalousů a z kůstek skládal jejich kořist. Dodnes se vracím na jejich pravidelné "deniště" a pokaždé mám velkou radost, když je vidím (byť jejich biotop doznal s postupem času velkých, žel negativních změn).

Tento zájem mě "poznamenal" natolik, že jsem si po studiu základní školy zvolil obor přírodovědného směru - lesnictví. Les se stal mým chrámem, ale nikoli lov mou modlitbou. Ne že bych byl proti lovu jako takovému, ale nějak jsem cítil, že to pro mě není to pravé ořechové. Tehdy začaly mé prvé pokusy zachytit to co se v přírodě odehrává a mít kromě hezkých okamžiků i krásnou vzpomínku. Byla to otcova Praktica a šlo především o krajinky a makrofotografii. Po kinofilmu přišla delší pauza a jakési hledání sama sebe, ale asi to tak mělo být. Ovšem mé "úniky" do přírody tím nijak neutrpěly.

Po nástupu do pracovního procesu a jakémsi vystřízlivění jsem si prvně pořídil kompaktní fotoaparát a po něm už pak šetřil na první digitální zrcadlovku a objektivy, které by mě světu, který je mi mnohdy bližší než ten lidský, přiblížil co nejvíce. Nepovažuji se a ani k tomu nesměřuji stát se profesionálním fotografem, není mou touhou honit se za nejlepší fotografií, nebo za druhy, které ještě nemám, fotím proto, že mě to naplňuje, když se podaří dobrá fotografie, mám z ní samozřejmě radost, ale není to to nejdůležitější. Důležitější je pro mě to prožívání, být nerušícím pozorovatelem. Jsme součástí celku a nejsme jeho pány. Snad něco z toho mého prožívání se přenese i k vám, návštěvníkům těchto stránek, prostřednictvím mých fotografií.

A abych předešel zvídavým dotazům, shrnu zde v několika bodech proč název stránek Hirundo.cz :-)

1. je to originální
2. z ní to exoticky
3. není to česky (to by se v dnešní době mělo, jinak nejste in)
4. ano správně, je to latinsky vlaštovka a s ní mám tak trochu spojené mé dětství a to magické slovo návrat. Jezdíval jsem často na prázdniny k prarodičům na statek a vnímal jejich radost z každoročního návratu těchto opeřenců z teplých krajin. Hnízdili jak jinak než ve chlévech. Děda jim na stěny přidělával prkýnka jako pomocné opěry pro jejich hnízda. Stejně i jiřičkám. Asi tam jsem poprvé pocítil co je to souznít s přírodou. Když to sem teď píšu, vybavuje se mi pro mě nejdojemnější scéna z filmu Ptačí svět, kdy stařenka krmí jeřáby na jejich tahu. Z dětských let jsem vyrostl, svět se přirozeně zmenšil, co mi ale přijde podstatnější a žel smutnější, že se tak nějak dobrovolně odtahujeme od přírody, jako bychom ani nebyli její součástí a neuvědomovali si, že bez ní není ani naše existence. Přál bych si, aby tomu bylo jinak. Třeba k zájmu o ní přispějí i tyto stránky. Možná i proto ten název stránek - Hirundo - návrat k přírodě.

K fotografování používám fotoaparáty značky Nikon, objektivy Nikon, Sigma a Tamron.

Fotografie zvířat jsou z volné přírody, pokud je tomu jinak, je to v popisku fotografie uvedeno. Stejně tak pokud není uvedeno u fotografií jinak, pochází z území České republiky.